Jdi na obsah Jdi na menu
 


Tajný závod Podzim 2007

29. 10. 2007

Celou akci jsme zahájili, jako pokaždé, již v pátek návštěvou pražského nákupního centra. Tentokrát jsme zabloudili na Smíchov. Po zhlédnutí filmové nabídky tamního kina, jsme šli jezdit na automaty. Po utracení částky rovnající se zhlédnutí jednoho „filmu“ jsme odjeli do restaurace Cinda na Císařské louce. Po několika málo pivech jsme zalezli do spacáků. Ještě jsme si načali lahvinku likéru, po jejímž dopití, kol 2. hodiny ranní, jsme usnuli jak dudci. Ráno nás vzbudili rybáři a budíky a mezi 6 a 6,30 jsme vstali.

Lehce po sedmé přišla startovací SMS. A problém byl na světě. Kde sehnat internet. Kavárny budou ještě asi zavřený. Pro začátek jsme tedy vzbudili pár našich kamarádů, kamarádek a jejich rodiny. První se podařilo na internet připojit Úče. „No je tam nějaká kancelář. Je tam stůl, lednička, šuplíky a uprostřed je krabička se znakem radioaktivity a na zemi leží nějakej papírek. Jééé! A když na něco kliknu tak se ukáže zvětšenej obrázek. Jééé, když kliknu na ten papírek, tak se objeví pod tim obrázkem. Jééé, když na něj kliknu tak se zvětší a je tam napsáno Bomba tiká…A ta lednička to bude spíš trezor. Jééé, a podařilo se mi sebrat ze stolu gumu… a papírek z koše. Ahaaa, to se bude asi muset nějak progumovat a …“ Všichni tu máme jasno v tom, že takhle se na 2. stanoviště nedostaneme.

Takže plán je následující. Zajedeme na benzínku. Musíme na záchod a taky nějakou hygienu spáchat. Pak uvidíme co dál. Po vystoupení z auta objevujeme penzion s internetem. Hurá! Je sice zamčeno, ale po pěti minutách se dozvoníme a odboucháme. Na internet nás pustí. Myslel jsem, že jedinej člověk v republice s dial-up připojením je můj táta, chyba. Po hodině soustavného klikání na možná i nemožná místa na obrázku, nalezení návodu na podobnou hru, úkol úspěšně řešíme a odjíždíme na další stanoviště do Budče.


Sem dorážíme mezi posledníma. Po projetí trasy na koloběžkách – jeli všichni. Dostáváme 1 bod a obálky. B,C i D okamžitě zakládáme do velké obálky. To abychom je náhodou netrhli nebo neztratili. Během následujícíh několika minut po asi dvou špatných teoriích. Přicházíme na řešení: Kde se používá značka s pětkou v kroužku? Vždyť je to jasný. Je to jízdní řád a znamená to pátek!. A jedem.


Disciplína v Pátku.je na první pohled snadná. Poslepu spočítat hodnotu mincí v kýblu a poslepu odeslat SMS s touto hodnotou na určené číslo. První část plníme na 100%, místo 133 však odesíláme chybně 13M – takže jen za 3. A je několik pytlíčků se sušenejma bylinama a doplňovačka. Dva zahradníci v autě, to bude hračka. Oba jsme poznali chmel. Oslovili jsme teda slečnu co vylezla ze vrat. Taky to byla zahradnice z Llibverdy. Nakonec přivedla dědečka zahrádkáře a ten vše bezpečně určil. Takže tradá do Nečich k rybníku.


Na mapě sice žádnej rybník není, ale místní nás bez váhání správně navádějí. Já s Hovčusem nasedáme do deblovky a jedeme skládat puzzle na vor. Asi minuta nad limit nám vysloužila 2 body. Popojíždíme řešit další nápovědu. Tak tohle bude oříšek. Po půl hodině dokonce zvažujeme trhnutí obálek. Ale pak si kdosi všimne Pí v každé větě a je jasno – 3,14159 26535 89793 23846 26433 83279 víc toho zpaměti nedáme, ale stačí nám těch čísel jen 20 – Duchcov, rybník Leontýna.


Tak už je to jasné. Míříme domů. Teda až na Drhyho. Na Leontýně přejíždíme na raftech na ostrov, kde se nám daří zabít hřebík až na 5 pokus, čímž si vysloužíme 4 body. Nutno však dodat, že drhy ten hřebík zabil na 2 rány. Jeden ho na první ránu ohnul a do druhého se dvakrát netrefil. Trháme obálku A a je nám jasné proč jsme měli mít s sebou slovníky. Nakonec se dovoláváme Péťovi Matějčkovi a ten nám obratem zjištuje, že aski je komár a maki je návrší. Další stanoviště je tedy na Komárce.


Takhle blízko Ústí jsme snad ještě nebyli. Na parkovišti pod Komáří Vížkou nasedáme do raftu na kolečkách a vyrovnáváme rekord trasy, takže 1 bod. Pod kopcem se nám vydatně kouří z brzd, takže máme chvilku čas řešit zadání. Vzhledem k tomu, že už nás dost tlačí čas a nic kloudného nás nenapadá, trháme B a za chvilku i C. Pak se mlátíme do čel. Měli jsme vydržet, na to jsme skoro přišli. Odjíždíme na souřadnice 50°39‘33‘‘ S a 13°39‘7‘‘ V, teda někam k…


Přijíždíme na stanoviště, Novčus se oblíká do sedáku, poutá se na lano a vyzkouší si jak se na sebe staví bedny ve stavu beztíže. Drhy ho drží ve výšce a já pomocným lanem určuji směr pohybu. Hračka. Na vyřešení dalšího stanoviště jsme museli opět trhnou B a C. Bylo nám sice jasné o co asi půjde ale na dojetí do cíle bez penalizace nám chybělo už jen 75 minut a ještě jsme potřebovali na jedno stanoviště. Po vyndání dvou dřevěných špalíků jsme porovnáním se zatím nakresleným obrázkem zjistili, že tohle byla největší škoda, protože jsme byli velice blízko vyřešení bez nápověd.


V Klínech nacházíme parkoviště kde se bude jezdit trabantem. Je nutné přejet značky ve správném pořadí. Čas máme perfektní. Bohužel jsme však drkli do jedné značky, takže 2 body. Ještě vyřešit poslední nápovědu – opět trháme B. Pak je však vše jasné a přítel na telefonu nám diktuje prvky podle námi zadaných čísel. Vychází kemp v Oseku. Do cíle dojíždíme asi se čtvrthodinovým předstihem v první desítce.


Ubytováni jsme v chatce č. 2, která je rozměrově stejná jako větší stan. A vydáváme se na pochod městem do jakéhosi kulturáku. Během vyhlašování dorazila ještě Úča a Úče. Musíme konstatovat, že Drhymu fakt podobnej není. Našich 29 bodů nám stačilo pouze na 5. místo. Jen pro zajímavost 1. měli 18 bodů, 2. 23 bodů, 3. a 4. měli 28 bodů. Kalbička byla jako vždy perfektní. Ráno jsme zase odjížděli poslední. Příště chceme slevu! Protože o snídani slyšíme naposledy večer při vyhlašování.


Teď už jen odvést drhyho do Oseka na nádraží… Néééé! Neudělám přeci dvakrát stejnou chybu. Takže se ještě vydáváme na výlet do Prahy se zastávkou na oběd v Lounech. Doma jsem před osmnáctou hodinou.

Ťuhík

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

nemám

(novčus, 31. 10. 2007 13:29)

žádný nemám, tak že ti žádný nepošlu

Fotky

(Ťuhík, 29. 10. 2007 16:07)

Jestli někdo nějaký máte, tak mi je prosím pošlete.
Alespoň ty na kterejch je naše posádka.
Díky