Bílina 2004
Vánoce mohou být i veselé aneb Máte už nakoupeno?
Je sobota 18.12.2004, a to je právě ten nejlepší čas, aby Vás Volné zborcení ŤUK, v posledních letech spolu s V.T.O.M., pozvalo po stopách kajaku Satana Klause na vánoční splutí Bíliny.
Odbila 10. hod. a na místo srazu ve Vaníčkově ulici se pomalu trousí ospalé osoby, v jedné ruce pádlo a v druhé cosi na zahřátí. Náhodní kolemjdoucí jen nechápavě kroutí hlavami, dopínají zimní bundy a narážejí saporky. Je minus pět a my za zpěvu vánočních koled a jiných protest songů nasedáme do autobusu. Ani letos tu nenajdete prázdné místečko. Zde se po roce opět setkávají známé tváře téměř ze všech koutů naší drahé vlasti.
Převlékání na sněhu způsobuje v jinak klidné obci menší
rozruch. Ten se zklidní teprve až naše lodi opustí její břeh a zmizí
v dáli. „Brr, to je ale zima,“ prozradil Karel Fröhlich.
Zazní první vodácké písně, otvírají se láhve první pomoci a
první odvážlivci se vrhají do vln bílinských. Zdoláváme několik stupňů a
peřejí. Na obzoru se rýsují domky Koštova. Jeho obyvatelé nás dle tradice
vítají rumem a zvou k návštěvě jejich vyhřáté a útulné hospůdky.
Gulášek, řízeček, pivečko, groček a skvělá obsluha, to vše
nám dodává sílu a vůli sednout znovu do lodí.
Projíždíme Trmice a překonáváme padlý strom. Styly se různí,
ale překážka je překonána. Zanedlouho nás vítá areál Chemičky u něhož řeka mění
barvu a o jejím názvu lze již jen spekulovat. Poslední peřej nás donese
až k soutoku s Labem. Zbývá už jen prokličkovat mezi remorkéry a
přistát na Střekovském nábřeží. Tady nás netrpělivě očekávají davy (fanoušci,
maminky a zřízenci psychiatrických ústavů).
Čekání na dojíždějící kamarády si krátíme sáňkováním na
našich lodích. Místní svah a sněhové podmínky k tomu přímo vybízejí.
Po soumraku přistává poslední sedmikanoe a nad řekou se nese: „Tak zase 17. prosince, PACIČKAAA !!! “
Ťuhík & Kejml
Neblil
(Tuhik, 11. 5. 2007 9:08)