Dobrý večer
aneb Jak jsme pluli po Ploučnici
Celá akce vlastně začala už ve čtvrtek, kdy jsme měli Martinovi – kuchařovi z Laguny, sdělit kde je v pátek sraz. Vzhledem k mnoha nejasnostem, jsme rozhodli, že to bude v 17:00 v Laguně. Možnosti byly dvě.
- seženeme auto se zahrádkou a pojedeme na Ploučnici
- neseženeme auto se zahrádkou a pojedeme na Ohři
Celý pátek vyhrávala spíše varianta 2. Bylo nás 5 (já, Wemeno, Štěpánka, kuchař Martin a jeho kamarád Jindra) a auto stále žádné. Ale co, v 18:45 jedem vlak do Lokte (100 Kč), tam si půjčíme lodě (560 Kč) a někam dojedeme (k nezaplacení). Hopla.
Celé se to ještě zkomplikovalo, když Wemí nahlásil, že v ÚL bude až tak ve 21 hodin. Ve finále se ale rozhodl s námi nejet, takže jsme byli jen čtyři, tudíž lépe srovnatelní kamkoliv. Problém s autem nám pomohl vyřešit, zapůjčením Ignáce, Chóďa. Ještě jednou mu jménem celé naší výpravy děkuji. Slibuji, že přijedu pomoct s uhlím. Hopla.
Martinův kamarád Jindra musel narychlo do práce, takže jsme jeli jen já, Štěpánka a Martin. V následujících třech hodinách po srazu se nám podařilo naložit lodě, nakoupit proviant a přesunout se na Rychnov. Hopla. Na tomto místě opět děkuji Chóďovi a Pétě za umožnění kalbičky u ohně na jejich zahrádce. Také děkuji Drhymu za nákup těch skvělejch buřtů. Mimochodem budou utopenci? Hopla!
Dopoledne jsme bez problémů vstali a po rychlé snídani, jsme vyrazili do České Lípy. Na vodu jsme se vyhrabali asi dvě hodinky po poledni. Zatímco já jsem učil Martina držet pádlo a mávat s ním tak, aby nás nezvrhl. Štěpánka, sama na lodi, budila údiv místních borců. Před sedmnáctou hodinou jsme dosplouvali k stružnickému jezu. Nejdřív jsme ho sjeli úplně bez problémů se Štěpánkou. A potom i s Martinem. Hopla.
Večer jsme fantasticky zapařili u ohýnku. Dokonce přijela i návštěva na motorce =) Zúčastnění vědí a ostatní tam měli bejt. Hopla.
Ráno nás už kolem desáté vytáhlo sluníčko. Po snídani jsme si vysloužili kotel pudingu za hlídání lodí. A pak už jsme vyrazili do Horní Police, kam jsme bez větších problémů dojeli krátce před patnáctou hodinou. Hopla.
Já jsem se stopem vydal pro auto. Opět jsem litoval, že nejsem krásná baba. Ale nakonec jsem byl zpátky coby dup. Po cestě jsme se zastavili na dlabanec U Švejka a pak už jen vyložit lodě, odvést Martina domu, vrátit auto, hrnek kakaa a hurá domu. Hopla.
Díky patří všem zúčastněným, ale největší dík patří Chóďovi a Petře za zapůjčení jejich automobilu. Díky, díky, díky! Hopla.